Zima je zima a ta neznamená jenom vytahování teplého oblečení ze skříní, ale i omezení stavebních prácí. Je jasné, že je lepší nechat zdění maltou či betonem na teplejší období, ale pokud vám to nevyhovuje, klidně použijte speciální zimní materiály a přísady.

Uděláte-li si procházku zimním městem, tak se zkuste podívat  do nějaké čtvrti rodinných domků. Možná budete mít štěstí a tu a tam na vás vykoukne  nehotová stavba, která má sice střechu, ale místo oken zatlučená prkna a fasádu aby pohledal. Nikde na nikoho nenarazíte, ještě tak možná uslyšíte zevnitř stavby zvuk hrajícího rádia. Není se čemu divit, když klesnou teploty pod pět stupňů, tak se musí spousta „mokrých“ stavebních procesů zastavit. Při těchto teplotách totiž dochází ke změnám fyzikálních vlastností vody, což může ovlivnit samotné technologické postupy.

Vezměme v úvahu například beton. Když zraje, tak se na povrchu vytváří hydratační teplo. Kdyby došlo na povrchu k přílišnému ochlazení, tak by se mohl beton rozpadat. Navíc  uvnitř zůstane voda, která když zmrzne, tak se led začne rozpínat a beton v lepším případě ztratí pevnou strukturu,  v horším se roztrhne. Z toho důvodu v zimě stavební ruch utichá, především v měsíci lednu a v únoru.  Firmy předem se stavbou venku v zimě nepočítají a plánují svou činnost tak, aby byly v mrazu venkovní práce přerušeny  a přesunuly se do interiéru. Zpravidla ale dochází k tomu, že zaměstnanci stavebních firem dostávají takzvanou „zimní“ dovolenou. Ony by se daly dělat některé vnitřní práce, například pokládat dlaždice či obklady nebo stavět příčky, ale stejně by se to neobešlo bez zajištění vytápění. Venku se provádějí  pouze práce se suchým procesem,  proto při plánování stavby domu s tím počítejte dopředu.

Pro klasické zdění není zimní přestávka na škodu. Všeobecně se říká ( a je to i pravda ), že není od věci nechat hrubou stavbu vymrznout. A tohle pravidlo platí i v dnešní době moderních stavebních materiálů. Proto ho dodržte, když nechcete, aby se na stavbě před dokončením a na začátku užívání vytvořily malé trhlinky. Vše prostě musí dokonale vyschnout, materiál se dotvarovat a konstrukce si dosednout. Svou zásadní roli tu ani tak nebude hrát mráz, jako spíš dostatek času. Mluvit o „vymrznutí“ stavby tedy není úplně přesné a je to odvozeno od vyzrávání přes zimu, a proto  není možné v tuto dobu stavět. S mrazem se ale také musí počítat. S klesající teplotou se zpomalují chemické reakce v materiálech a dokonce mohou i ustat. Vlivem mrazu vzniká v materiálech větší pnutí a to se projeví vznikem trhlin i u těch nejodolnějších stavebních hmot. Mikroskopicky malé trhlinky a prasklinky jsou nevábného vzhledu a estetické hledisko tak dostává na frak. Proto dávejte omítky na zeď až po první zimě a po uvážení. Aby omítky a malta dobře vyzrály, tak potřebují v sobě udržet vodu v kapalném stavu, což je možné při teplotě nad pět stupňů. A fasádní barvy vám při mrazu také nebudou prosychat. Překotné dokončení stavby v zimě by mohlo způsobit i velké problémy s vlhkostí. Pokud stavba nemá dost času vyschnout, tak se stěny uzavřou a vlhkost, která by normálně odcházela ven, zůstane v konstrukci. Tím může dojít nejen ke snížení izolačních vlastností , ale i k podpoře tvorby plísní a k rozpadu materiálů. Známé je, že stavba si sedá vysycháním, ale nejen tím. V zimě a potažmo i na podzim bývá hladina podzemní vody velmi vysoko a objekt tak dosedne v základech.

A poslední, trošku „prozaicky jednoduchý“ důvod, proč nestavět v zimě. Dělníkům je zima, na stavbě se moc neohřejí, proto se snaží práci ukončit co nejdříve a ukrýt se do tepla. Zvyšuje se tak riziko nekvalitní práce a úrazů.

Zimní venkvovní práce

Jenže co dělat, když nutně potřebujete práce uspíšit bez dlouhého čekání? Řešení tu je, ale počítejte s tím, že budete trochu riskovat a celá stavba se prodraží.

Řada výrobců má ve své nabídce speciální hmoty pro zimní stavební procesy. Buď se jedná o předem připravené zimní směsi nebo o nemrznoucí přísady do běžných materiálů, které urychlí tuhnutí či odvětrávání nebo zvládají větší namáhání v tahu. Díky nim můžete vyzdívat, omítat  nebo betonovat až do pěti stupňů pod nulou. Důsledně dbejte na dodržení návodu od výrobce. Při použití takových „zimních“ směsí je bezpodmínečně nutné zakrývat, zahřívat a odvětrávat konstrukci. Beton musíte zaizolovat, aby nedošlo k uvolňování hydratačního tepla. Myslete na to, že tenčí části je třeba zaizolovat více než ty silnější, jinak nebude vychládat rovnoměrně. Při mrazech lze využít i ohřátou vodu. A některé hmoty můžete použít pouze v interiéru.

Pracovat bez problémů je možné s materiály, které neobsahují větší množství vody. Zkuste místo malty například lepit cihly zdící pěnou. Ta neobsahuje vodu a nevadí ji teplota až do mínus pěti stupňů. Nespornou výhodou zdící pěny je rychlá práce a minimální nároky na čištění. Pak stačí, když se udělá na pár dní hezky a klidně můžete postavit celou zeď.

Během zimy  můžete pracovat na stavbě se dřevem a s ocelovými konstrukcemi, ať svařovanými nebo šroubovanými. Při nízkých teplotách jen dávejte pozor při manipulaci s materiály a dbejte na zvýšenou bezpečnost.

A pro úplnost – materiálove „tipy“ na zimu.

Zdící pěny můžete použít celoročně, pracuje se s nimi rychle a lépe se tak zdí broušené cihly.

Zdící cementové malty se zimní úpravou se hodí na zdění při nízkých teplotách.

Tepelně izolační malty jsou především určeny na obvodové zdivo  z lehčích materiálů, například z nebroušených cihel.

Tenkovrstvá zimní lepidla se nanáší na žebra broušených cihel nebo jsou využitelná coby celoplošná spára.

U založení první řady cihel použijte zimní zakládací maltu a na zateplování tenkovrstvé lepící a stěrkové malty.

Když si potřebujete zkrátit dobu vytvrzení, tak je k dispozici k tomuto účelu určená zimní přísada do omítek, cementových lepících nebo stěrkových malt a pastózních nátěrů.

Pro výrobu betonových dílců nebo k venkovnímu a vnitřnímu betonování můžete využít cementové potěry se zimní úpravou.

Výrobci vycházejí vtříc „zimním“ budovatelům v mnohem větší míře, než jaká zde byla zmíněna a kdo chce, může v zimě budovat…