Když je azbest uložený ve stěnách, na střeše nebo jinde na stavbě, tak nijak neškodí. Ale jakmile do něj zasáhnete, například při rekonstrukci, jako byste probudili dřímajícího draka. Azbest, který byl až do počátku 90. let běžně přidávaný do řady stavebních materiálů, je mnoha studiemi potvrzený karcinogen. A hrozí především při vdechování prachu. Proto se s ním musí zacházet velmi opatrně.
Azbest byl především v druhé půli 20. století považován za téměř dokonalý materiál. Především na stavbách se nejvíce uplatnil v 70. a 80. letech. Azbestová vlákna byla schopna mimořádně odolávat vysokým teplotám, vynikala pevností a elektrickou nevodivostí. Právě proto se azbest používal jako tepelná a elektrická izolace, ochrana před požárem a uplatnění našel v mnoha dalších stavebních částech.
Bohužel, později se zjistilo, že způsobuje rakovinu a stojí i za dalšími nemocemi. Nejvíce jsou ohroženi ti, co ho vdechují, aale riziko hrozí i při doteku s pokožkou. Navíc může azbest zvyšovat četnost genetických vad. Při rekonstrukcích a demolicích platí pro práci s azbestem velice přísná pravidla. A opatrní být musíte i v případě, že máte složené malé množství „azbestového“ materiálu v garáži nebo na zahradě.
Na azbest nejčastěji narazíte ve formě cementových střešních krytin, kterými mohou být eternit nebo beronit. Velmi často se azbest používal jako izolace ve stěnách klasických českých dřevostaveb – okálů, ale najdete ho i v bytových jádrech, ve vzduchotechnice, v potrubí a jako podklad pro elektroinstalaci. V dnešní době se již s azbestem nepracuje. Státy Evropy přijaly první omezení azbestu již v roce 1976. Od roku 1999 je v členských státech Evropské unie přísně zakázáno jeho používání. Starší výrobky nepředstavují žádné nebezpečí, pokud se s nimi nijak nemanipuluje, a tak azbest zabudovaný do staveb zdraví neškodí.
Problémy nastanou, když do takové stavby začnete vrtat, řezat, lámat kusy nebo ji bourat. Nebezpečí zvláště hrozí ve větším a uzavřeném prostoru. Proto je důležité udělat před podobnými činnostmi průzkum na azbest. Jinak se prach rozšíří a škodí nejen při práci, ale ještě dlouho po ní.
Nepodceňte kontrolu práce stavebních firem. Za vše hovoří případ, kdy se po rekonstrukci panelového domu na Praze 3 měřením ukázalo, že po vybourání vzduchotechniky zůstala v bytech azbestová vlákna. Dodatečné vyčištění pak vyšlo na 60 milionů korun.
Specialisté ze stavebních firem, které se zabývají rekonstrukcemi bytových jader, potvrzují, že s azbestem je dost možné se setkat v odpadních stoupačkách nebo v odvětrání předsíní. Proto se nesmí do odvětrání ani do stoupaček zasahovat a vhodnější je se bezpečně napojit do stávajících odboček odpadů.
Likvidaci většího množství azbestového materiálu má dělat firma, která na to má oprávnění. Práce se musí ohlašovat na hygienické stanici a odpad se ukládá na speciální skládce. Na ně byste měli vozit i malé množství azbestového odpadu zlkvidovaného svépomocí. Nejjednodušší je na danou skládku zavolat, zda azbest berou. Pokud ne, tak se zeptejte, jestli nevědí, kam byste ho měli vyvézt. Oni většinou znají situaci a podají uspokojivou informaci. Vždycky, když si nejste jisti postupem, tak zavolejte na hygienickou stanici. Její pracovníci vám určitě poradí nejen s nejlepším řešením, ale vzhledem k tomu, že mají přehled o skládkách, tak i s tím, kam vyvézt azbestový odpad. Azbest je možné odevzdat i v některých sběrných dvorech. Většinou se za odběr takového odpadu platí, ale není to pravidlem.
Asi nejlepším řešením je pozvat si pro práci s azbestem specializovanou firmu. Sice za to něco zaplatíte, ale nemusíte se o nic starat a bezpečnost máte zaručenu. Jen by měla být nějaká taková firma ve vašem dosahu. Hledejte mezi společnostmi zaměřenými na demolice a sanace, ale můžete se setkat přímo se specialisty na likvidaci azbestu.
Když se jedná o malé množství, tak byste si mohli poradit sami. Postupujte velmi opatrně. Nejdůležitější je chránit se proti vdechnutí a proti kontaktu s kůží. Nikdy nepracujte za sucha – materiál, který může obsahovat nebo obsahuje azbest navlhčete třeba konví. Ale zase to nepřežeňte, aby jste se nezavalili bahnem. Při práci používejte pracovní oděv bez jakýchkoliv děr, respirátor a boty, které je možné dobře očistit, například holínky. Ideální je po práci sundaný oděv opatrně otočit naruby a zlikvidovat ho společně s odpadem. Holínky stačí dobře umýt.
Zabraňte tomu, aby se azbestový materál lámal. Když ho musíte dělit, tak používejte ruční nástroje. Rozhodně nikdy nelikvidujte azbest nad hlavou a sami nebourejte azbestové příčky! Nikdy na materiál nesahejte holou rukou a nevrtejte do něj! Prach nezkoušejte zametat nasucho a neodstraňujte ho běžným vysavačem. Stírejte ho zamokra a a při bourání nevětrejte a to ani několik dní po práci.
Pracujte sice opatrně, ale rychlejším tempem a zbytečně se nezdržujte. Nejezte, nepijte, nekuřte a zajistěte, aby ve vašem okolí bylo co nejméně lidí, nejlépe nikdo. Odpad zabalte do pevných plastových pytlů bez děr a ty potom dobře označte, že se jedná o azbest. Dokonce se dají koupit i speciální obaly na azbestové krytiny.
A nezbývá než se zmínit, kde se všude s azbestem setkáte. Již byl zmíněn jeho nejčastější výskyt v lehkých azbestocementových krytinách. Existoval i ve formě nástřiku, ve volně sypaných výplních a izolačních šňůrách. Přidával se do lepenek z asfaltu a sloužil jako tepelná izolace. Z azbestu se vyráběly podlahové dlaždice, komínové vložky, obklady stěn, podložky pod vařiče, příčky, zástěny ke kamnům nebo květináče a doplňky na zahradu. Dobře se uplatnil ve fasádních panelech, omítkách, nátěrech, tmelech, lepidlech a hmoždinkách.
Čím hrozí azbest?
Nejčastěji se jedná o rakovinu plic a nejvíce škodí dlouhá vlákna. Asi nejrizikovější skupinou jsou kuřáci.
Azbestóza vzniká postupnou náhradou plicní tkáně vazivem. Hrozí při dlouhodobém vystavení vysoké koncentraci azbestu.
