Pohled na plápolající oheň v krbu je plný romantiky. A když venku je nevlídno a vy máte navíc nohy pod dekou a v ruce skleničku s vínem, tak k takové pohodě není co dodat. Snad jen to, že za romantickým večerem stojí dost práce, u které se určitě zahřejete. Chcete-li levné topení, tak dřevo vám samo k domu nenaskáče, ale určitě si lze jeho přípravu ulehčit.
Abyste si zatopili dobře a bez zbytečných komplikací, tak se poohlédněte po kvalitním a vyschlém dřevě. Čím bude dřevo vlhčí, tím se méně zahřejete a bude se vám více zanášet komín. Jestliže je to nutné, dosuště si dřevo doma, dostačující je jedna nebo dvě letní sezóny. Počítejte na jednu sezónu se dvěma až osmi metry krychlovými a dříví nakupujte alespoň na jednu zimu dopředu.
Nespalujte dřevo natřené, je neekologické a spaliny z nátěru pěkně zanesou komín. Hřebíky ani šrouby by vadit neměly. Jestliže máte běžný kotel nebo kamna, tak raději netopte dřevěnými zbytky. Na topení štěpkou se používá speciální kotel, ale jinak s ní a s hoblinami je možné zatápět.
Nejlepší variantou je zakoupit si dřevo u vlastníků lesa, dobře poslouží i pila nebo specializovaní prodejci. Posledním zdrojem trochu z nouze by se mohly stát hobbymarkety a benzínové pumpy ( zde často stojí naložené prodejní vozy se dřevem ), ale počítejte s vyšší cenou.
Nejlépe se ohřejete jedlí a botrovicí, nejméně topolem a habrem, ovšem rozdíly jsou velmi malé. Do krbu se nejvíce hodí bříza, která nepraská, nicméně tvrdé dřevo jako buk nebo dub vám bude hořet nejdéle.
Obstaráváme si dřevo sami
Někdo má možnost využít dřevo ze stromů. Nejprve si vyhlédnutý strom dobře prohlédněte, ukliďte jeho okolí, připravte ústupovou cestu a zjistěte si, kam je strom nakloněný a jakým směrem vane vítr. Ke stromu ve svahu přistupte ze strany nebo shora.
Nejprve ořežte větve asi do výšky dvou metrů. Následně vyřežte klín na straně, kam má strom padnout. Klín by měl být vyřezán pod úhlem 45 stupňů. Potom na druhé straně udělejte příčný řez asi pět centimetrů nad klínem. Když začne strom padat, vyndejte pilu, vypněte ji a odstupte dál. Padlý strom odvětvujte bezpečně – pilu držte pevně a blízko těla, nemějte natažené ruce a dejte pozor na vymršťování větví. Větve řežte odspodu střídavě horním a spodním řezem.
Nedoporučuje se skladovat velké klády, protože dřevo pomalu vysychá a je náchylnější k napadení škůdci. Proto je lepší ho nařezat nejlépe řetězovou pilou. Bezpečnost při práci je samozřejmostí, použijte brýle, sluchátka a vyhněte se volnému oblečení, šátkům a náramkům. Poleno podložte dřevěnou kozou, pilu startujte při zemi a při práci ji nedávejte nad ramena. Řežte tak, aby se řez rozevíral a vyvarujte se řezům špičkou lišty, protože když se potom dotknete pevného předmětu, může ho to vymrštit směrem k vám. Sevřenou pilu vypněte a zkuste ji vyprostit rozevřením řezu. Připravená polena k topení by měla mít takovou délku, aby se vešla pohodlně do kamen.
Cirkulárka poslouží na větve
Tenčí dřevo je lepší řezat na stolní kotoučové pile, cirkulárce. Pilu nikdy nepřesouvejte zapnutou v zásuvce a nesahejte na kotouč po řezání, protože byste se mohli spálit. Brýle, rukavice, sluchátka či špunty do uší jsou základem bezpečnosti práce s cirkulárkou, navíc dávejte pozor, aby kotouč nechytil oblečení nebo vlasy. U silnějších polen nejprve proveďte zkušební řez a až poté řežte naplno. Od věci není použít hlavně u buku nebo dubu odsavač pilin.
Štípání polen
Při této práci vám dobře poslouží silný špalek z tvrdého dřeva. Poleno na něm musí stát bez přidržování a pokud má v sobě tvrdá místa jako suky, tak nesekejte kolmo přes ně, ale podél nich. Při sekání rozkročte nohy a mějte obutu pevnou obuv. Po máchnutí nechte sekeru dopadnout volným pádem, pokud ovšem neštípete tvrdé dřevo, tam musíte přidat na síle. Budete-li ale na sekeru „tlačit“ zbytečně, poznáte, jak bolí ruce. Sekery se děli na dva typy – štípací a univerzální. Štípací jsou pro vaši práci ideální, protože mají tenkou čepel, která se směrem k toporu prudce rozšiřuje. Univerzální sekyru použijte spíš na osekávání větví, zpracování malých špalků, třísek a ke kázení stromů.
Velké špalky se dají rozštípnout pomocí klínu, který zatlučete palicí zvanou kalač. Práci vám může ulehčit štípačka. Mechanická je vhodná pro polena o průměru kolem 20 centimetrů a délky do 45 centimetrů. Dnes se více používají štípačky s elektromotorem, kdy horizontální typ se hodí k běžnému štípání pro občasné topení v krbu, neboť zvládne polena o průměru až 25 centimetrů a délce více než půl metru. Podstatně věrší objem dřeva rozštípe vertikální štípačka. Po tlakem 10 tun zpracuje polena délky až 130 centimetrů a průměru 40 centimetrů.
Skladování dřeva
Platí, že dřevo dobře vysychá venku na vzduchu. Musí být uložené pod přístřeškem a oddělené od země třeba dlažbou nebo betonem. Pro uskladnění dřeva dobře poslouží i suchý sklep nebo jiné větrané místo pod střechou. Ideální doba prosychání jsou dva až tři roky, ale mnohdy stačí i jedno delší teplé léto. Více druhů dřeva skladujte odděleně a nejprve topte polínky, která prosychala nejdéle. Nezapoměňte si kromě hlavního místa skladu pořídit i u kamen či krbu malý prostor na dříví pro „denní“ potřebu.
