S trochou nadsázky by se dalo říci, že nad každým starým nezatepleným domem se v zimě krásně tetelí teplý vzduch, jak z něj uniká teplo. Ztrácí se stěnami prostými izolace, pod okny, která jsou křivá a bez jakéhokoliv těsnění, utíká střechou i podlahou. Obyvatel takového domu doslova vyhazuje peníze oknem, protože bydlí v čemsi, co z pohledu tepelných ztrát připomíná cedník. Jiná věc je, když zateplíte a vyměníte okna. Potom můžete ušetřit až dvě třetiny výdajů za vytápění. Což znamená, že ročně vám zůstanou desetitisíce korun „doma“.

Zateplení fasády

Největšího efektu dosáhnete zateplením fasády. Slušný výsledek získáte i výměnou oken, venkovních dveří a izolací střechy, protože teplo nejvíce stoupá směrem nahoru. Dobrým řešením je také  izolovat strop nevytápěného sklepa nebo podlahu v přízemí.

Fasádu rodinného domu můžete zateplit třemi způsoby – vnějším kontaktním systémem, systémem s odvětranou vzduchovou mezerou a termoizolační omítkou. Nejčastěji se používá první varianta. Kontaktní systém je neefektivnější a jeho velikou výhodou je možnost instalace poměrně velikých tlouštěk izolantů – až do 30 centimetrů. Vždy raději kupujte celý systém. Když ho budete zakupovat po částech, tak se může stát, že chybně zkombinujete materiály ve stěnách a může se tam hromadit vlhkost.

Polystyren

Nejpoužívanějším izolačním materiálem je pěnový expandovaný polystyren ( EPS ). Je levnější než ostatní materiály a dobře se s ním manipuluje. Nevýhodou je, že zateplení z něj nepropouští ze zdi vlhkost. Když máte zdivo suché, tak není problém. Jinak musíte zvolit takovou tloušťku izolace, aby místo, kde kondenzují páry, bylo v izolaci a ne ve zdivu. Minimální tloušťka zateplení by tak měla být osm až deset centimetrů, nejefektivněji ale vychází 14 centimetrů. Jenže s tím, jak ceny energií letí směrem vzhůru, není od věci uvažovat i o 20 až 30 centimetrech.

Polystyrenů je několik druhů. Nejlevněji vychází ten bílý expandovaný, ale hodí se jen na zcela suché stavby. Je plně dostačující, když váš dům není vlhký a neomezují vás žádné požární předpisy ani nedostatek místa.

O 20% účinnější je šedý expandovaný polystyren, takže ho můžete použít v menší tloušťce. Bohužel, je náchylný na přehřátí od slunce a na zkroucení při montáži, navíc je dražší než bílý.

Na vlhčí zdivo můžete instalovat děrovaný „open“ polystyren, který se vyrábí v bílé i šedé variantě. Jeho cena je až 2,5 krát vyšší než základní bílý typ. V podobné cenové relaci seženete extrudovaný polystyren ( XPS ), který si lépe poradí s vlhkostí, a proto se používá na základy stavby a ostění oken.

Kamenná a skelná vlna

Druhým nejvíce využívaným izolačním materiálem je minerální vlna či vata – kamenná a skelná. Zateplení pomocí vlny je asi o 30% dražší než základním polystyrenem, ale umožňuje větší prostup páry. Musíte se ale při výběru omítky řídit radami výrobce, abyste zvolili ten správný druh. Když použijete špatnou omítku, tak se v izolaci může srážet vlhkost, což by ji neprospívalo. Desky mají vyšší násákavost, a proto je nesmíte aplikovat těsně nad terénem nebo v místech výskytu vody – například tam, kde odstříkává z deště.

Počítejte s tím, že vata je oproti polystyrenu těžší a montáž  složitější. Na druhou stranu se dočkáte lepší zvukové izolace a výhodou je nehořlavost materiálu, takže ji můžete klidně dát tam, kde požární předpisy nepovolily použití polystyrenu.

Existuje i kombinovaná varianta s polystyrenem vespod a s minerální vlnou nahoře. Dojde tak ke spojení výhod obou materiálů a k ceně asi pětkrát vyšší než by byla u obyčejného polystyrenu.

Nikdo ale netvrdí,  že musíte nutně používat jen tyto dva materiály, neboť jich existuje více. Na pórobetonové zdivo se hodí minerální desky, které jsou mu podobné a pracuje se s nimi prakticky stejně jako s cihlami. Zvolit můžete i ekologické desky z konopí. To je průhledná izolace umožňující průnik slunečního záření. Velice učinné (ale současně hodně drahé ) jsou  vakuové nebo fenolitické izolace.

Odvětrávaná fasáda

Když máte dům s hodně vlhkými zdmi, tak potřebujete použít systém s odvětrávací fasádou. Ta funguje tak, že desky izolantu s vysokou propustností ( minerální vata ) se nelepí ke zdivu, ale uloží se do roštu, napřiklad z dřevěných latí, a překryjí se prkny nebo deskami. Mezi izolací a obkladem tak zůstane vzduchová mezera, která umožní odchod vlhkosti. Vhodné je použití konopí, slámy nebo ovčí vlny. Montáže se nemusíte bát, je rychlá a lze pracovat i v zimě, protože veškeré technické postupy probíhají nasucho.

Když nechcete nebo nemůžete lepit na fasádu desky a potřebujete dosáhnout výrazných úspor, tak je pro vás řešením termoizolační omítka. Má ale i své nevýhody – postup „za mokra“, veliká pracnost a dost vysoká cena ( asi dvakrát vyšší než u nejdražší polystyrenové varianty).

Okna

Se zateplením fasády by bylo vhodné vyměnit i okna a dveře. Těmi z domu uniká dost velké množství tepla. A u výměny není bezpodmínečně  nutná žádná doplňková izolace, protože i bez ní  se to vyplatí. Uvědomte si, že současná moderní okna dokáží izolovat až dvakrát lépe než nezateplená stěna, do které jsou zasazena.

Pro izolaci  nejsou rozhodující až tak rámy oken ( liší se tloušťkou a počtem komor ). Nejdůležitější je sledovat údaj o součiniteli prostupu tepla celého okna ( Uw ), který je univerzální pro všechny typy. Normy vyžadují hodnotu Uw 1,5 W/m2K, doporučuje se ale do 1,2 W/m2K. Na to si dejte dobrý pozor, i když se to zdá být banalitou, opak je pravdou! Prodejci totiž uvádí jiný údaj, Ug, který se týká pouze zasklení. Celková prostupnost takového celého okna ( Uw) je pak vyšší, protože skla izolují lépe než rámy.

Vesměs je doporučováno sáhnout pro trojskle, je sice dražší, ale dlouhodobě se vyplatí. Zásadní co do tepelně-izolačních vlastností oken je mezera mezi skly. Když je vyplněna vzduchem nebo argonem, musí být široká 16 milimetrů. Je-li plněna kryptonem, může být užší, cca 12 centimetrů – ale plyn jako náplň zvyšuje cenu oken.

Střecha

Velice efektivní v zachycení tepla je dobře izolovaná střecha, především tehdy, když je zobytněno podkroví domu.

Nejjednodušší je, když dáte izolaci zevnitř podkroví - vložíte ji mezi krokve. Obvyklá a nutná tloušťka 20 až 30 centimetrů se tam ale nevejde, navíc trámy může unikat teplo. Takovým tipem je zvětšit prostor pro izolaci rámem z prken připevněným na krokve zevnitř. Pod krokve se přidá druhá izolační vrstva, která tu první překrývá.

Jako nejvhodnější materiál se jeví minerální vata, protože dobře vyplní prostor mezi trámy. Méně častější je zateplení polystyrénem, který se nedokáže tolik přizpůsobit nerovnostem a hůře se napojuje.

Vhodná je i foukaná minerální či papírová izolace. Práce s ní je nenáročná a rychlá, celou střechu lze zateplit za jediný den. To je výhoda oproti jiným materiálům, kdy budete pracovat i několik týdnů. Představte si totiž, že nemusíte nosit žádné desky  přes dům do pater, ale stačí jen natáhnout potrubí. Sundáte pouze malou část původního krytí stropu a otvorem nafoukáte izolaci dovnitř. Důležité je zajištění, aby se v těchto místech nekondenzovala vlhkost, proto vyřešení této  starosti raději přenechte odborníkovi. Více náchylná na vlhkost je papírová izolace.

Může se stát, že máte v interiéru málo prostoru, pak nezbývá než položit izolaci na krokve. Což obnáší sundat střešní krytinu, položit izolaci a poté tašky vrátit zpět.

Když nevyužíváte pokroví k bydlení, tak zateplete podlahu půdy. Je to výhodné, protže jde  o menší plochu než je šikmá střecha. Na podlahu klidně použijte polystyren nebo minerální vlnu o tloušťce asi 20 centimetrů. To lze udělat dost dobře i svépomocí. Izolaci ukládejte ve dvou vrstvách s přeložením spojů. Minerální vlnu  raději překryjte difůzně otevřenou fólií. Ta ochrání izolaci před kapáním vody, drobnými zvířaty nebo před prachem. Pokud byste chtěli dále na půdě chodit, tak je třeba vytvořit rošt a na ten se položí podlaha. To je ale dost drahá záležitost, proto se doporučuje na pokryté půdě vytvořit   cestičky nutné k obsluze komína a střešního výlezu. Nebo si pořiďte speciálně upravené izolační desky s pevným povrchem.

Spodek domu

Spodem domu uniká nejmenší množství tepla. Pokud se ale rozhodnete důkladně zateplovat, tak myslete na podlahu v přízemí nebo na strop podsklepení. Je pravdou, že zateplení podlahy se volí jen ve výjimečných případech, protože by došlo ke zvýšená její úrovně. Určitou možnost řešení zateplení poskytují dřevěné podlahy, kdy by se izolace umístila mezi trámy po vybrání sem umísťovaného násypu. Potom by šlo do podlahy vložit jako vhodný izolant extrudovaný polystyren díky své schopnosti odolat zatížení a vlhkosti.

Podstatně jednodušší je zateplit strop sklepa. Zde můžete izolaci lepit zespodu na strop. Využít lze pěnový polystyren nebo minerální vatu. Polystyren je levný, ale jelikož ve sklepě bývají zvýšené nároky na požární bezpečnost a zvukovou izolaci také nelze opomenout, tak použijte minerální vlnu a zakryjte ji minimálně stěrkou s výztužnou síťovinou. Některé desky z minerální vlny jsou opatřeny ochrannou vrstvou z dřevocementu či ochranné fólie, potom vás žádné stěrkování nečeká. V poslední době se často používají minerální desky v podobě pórobetonu.

Když máte strop v horším stavu, tak ho lze také zateplit, pouze ve dvou vrstvách. Tu první připevníte mechanicky a druhou nalepíte. Optimální tloušťka by se měla pohybovat kolem osmi centimetrů a práce vám potrvá jeden nebo více týdnů.