Jak starý, tak i nový dům mohou mít stejný problém – plíseň. Najdete ji kolem oken nebo pod stropy. Plísňové „mapy“ nad podlahou také nevypadají vábně a o tom, že špatně schne prádlo či vlhne nábytek ani nemluvě. Většina lidí řeší „plísňovou“ komplikaci následovně – nastříkat zeď dezinfekcí a přetřít barvou, popřípadě se zakoupí sanační omítka. Problém se tak pouze odsouvá  na pozdější dobu. Výše popsané provizorní řešení splní svůj účel po dobu pěti až sedmi let. Počáteční, vcelku levná investice se vůbec nemusí vyplatit, protože zákrok bude nutné opakovat a vše se prodraží. Oproti tomu sice dražší, ale  radikální  řešení bývá ve výsledku výhodnější.

Na začátku boje s plísní je třeba najít příčinu vlhkosti. Staré domy mívají opotřebované izolace a děravé okapy, proto není od věci začít s hledáním právě zde. Na omylu je ten, kdo si myslí, že novostavby nemohou plesnivět. Stavební firmy jsou dnes tlačeny do snižování nákladů, proto se problémy šikovně zakryjí nebo není čas nechat stavbu  pořádně vyschnout.

Plesnivění novostavby má na triku stavební dozor, který třeba  „opomněl“ vyfotit stavební jámu, zda v ní není vlhko. Zbytečný spěch se nevyplácí, dokončování stavby v zimě není ideální  a problémy může způsobit nedostatečné vymrznutí stavby. Zbytečný spěch může vést i k tomu, že nakonec stavba nepůjde zkolaudovat.

Pět největších příčin vlhkosti.

Povodeň

Vodní katastrofa jako častý návštěvník našich končin je doslova strašákem. Při povodni nateče voda do domu okny, dveřmi  nebo je vytlačena z podzemí. A většinou kudy přitekla, tudy odtéká. U klasických zděných domů je nutné co nejrychleji vodu odčerpat, u staveb z kamene je lepší ji nechat přirozeně odtéci, aby nedošlo k porušení statiky domu.

Další postup se odvíjí od toho, zda zdivo bylo mokré z povodně nebo nasáklo vlhkost již dříve. Vlhké stěny z povodní se musí rychle vysušit. Nikde není psáno, že se hned musí osekávat omítky. V nejnutnějších případech  stačí osekat jen ty poškozené. Na počátku „vysušovacích“ prací je  třeba odstranit zdroje vlhkosti – vícevrstvé malby, olejové nátěry, tapety, mokrý nábytek či kryty zásuvek a elektrozařízení. Pak by měly přijít na řadu  infrazářiče, odvlhčovače nebo propanbutanová kamna. Pozor, nesmí se zapomenout na střídání  místností a směřování vysoušení na všechny stěny!

Po odstranění největší vlhkosti se mohou objevit houby a plísně. Nelze je likvidovat v suchém stavu, protože by se spory mohly rozptýlit do vzduchu a potom se již těžko odstraňují. Stačí postižená místa navlhčit a plísní či hub se zbavit pomocí dezinfekčních přípravků.

Voda jde od země

Když zdi vhnou od země k oknům nebo do výšky ( někdy až k šesti metrům ), jedná se hodně veliký problém. Bohužel, příčin tohoto „vlhkého stavu“ může být mnoho a možností řešení je více. Určitě  by měl přijít na řadu odborník, protože za vzlínající vodou od základů či z boku domu stojí špatná hydroizolace.

Vzlínající vlhkost se  nejčastěji objevuje  v nejvíce zatížených místech stavby, jako je nároží domu či schodiště. Někdy může být příčinou problému  zvýšená hladina podzemních vod.

Mírnější příznaky „napraví“ sanační omítka s certifikátem WTA. Prakticky žádné problémy by při provedení sanace neměly hrozit ve sklepích, nad kterými není další zdivo. Jinde se může „dosáhnout“ ještě většího zavlhčení zdiva. Vlhkost se bude hromadit ve stěnách, posléze tlačit nahoru, až se komplikace projeví například ve vyšším patře.

Radikální a účinnou pomoc představuje podřezání domu a nahrazení nefunkční izolace novou. Práce je to náročná, ale zvládnutelná a s dobrým výsledkem. Stěny domu se pomocí tesařské pily nebo bouracího kladiva  podřezávají u země ve spárách mezi cihlami a do vzniklé mezery se vkládá hydroizolace. Vzlínání vody z boku zastaví obkopání domu a obklady svislou izolací.

Je pravdou, že existují i mírnější zásahy proti vzlínající vlhkosti. Před vlhkou zeď se může v odstupu vystavět tenká příčka a mezerou odvětrat přebytečná vlhkost. Jenže dojde ke zmenšení  interiéru, navíc, vlhkost musí být odváděna ven, jinak by se  vlhký vzduch držel uvnitř domu.

Další účinnou variantu řešení vlhkosti představují infuzní clony. Jedná se o vrty naplněné chemikálií, která zabraňuje vzlínání vody. V mnoha případech pomůže i elektroosmóza, při které je do stěn pouštěn proud, který dokáže zabránit pronikání vody do zdiva a vypudí i tu, která již ve stěně je.

Na stěnách se sráží vlhkost

Když stěny „zdobí“ vlhké skvrny a plísně, příčinu je třeba hledat za „vlhkým“ provozem domu. Pára se nejčastěji sráží na studených plochách například v rozích a u oken. Problém lze často zpozorovat u novostaveb, které zatím dobře nevyschly, ale u nich  jde o stav dočasný.

Vlhké stěny se objevují i  u starých domů, ke kterým byla přistavěna zimní zahrada, krytý bazén nebo sauna. Původní projekt totiž nemusel dopředu počítat se zvýšenou vlhkostí. Komplikace s vlhkostí se většinou  projeví po výměně starých oken za nová lépe těsnící.

Vše by mělo vyřešit krátké a razantnější  větrání a udržení vhkosti na 45 až 60 %. Pomoci může odvlhčovač, větrání na mikroventilaci a v koupelně namontovaný ventilátor v kombinaci s otevřenými dveřmi. Vytvořenou plíseň stačí navhčit, nastříkat dezinfekcí nebo stěnu vymalovat barvou s obsahem protiplísňové složky.

Ve starším domě pomůže od vlhkosti zateplení. Když nelze zateplovat zvenčí, dají se zevnitř  na stěny tepelně – izolační omítka nebo speciální minerální desky.

Okny nebo střechou teče

Příčinou map na stropě, pod okny či balkonem může být díra ve střeše, v okapech, parapet se sklonem ke zdi nebo špatně utěsněná balkonová dlažba.

Okapy by se měly kontrolovat jednou za měsíc. Na zahlcené svody je dobré sjednat kamerovou prohlídku, která odhalí skutečný stav potrubí. Firma na čistění okapů pak případné praskliny zatmelí nebo navrhne řešení problému. Správný sklon okapu lze ověřit kuličkou nebo zahradní hadicí.

Prasklé potrubí

Může se stát, že v pokoji sousedícím s koupelnou se objeví vlhkost. Potom je nabíledni zavolat instalatéra na průzkum, zda není chyba ve vodovodu. Jinak pomůže  odborník na odvlhčování, který provede rozbor omítky.

Stačí oškrábat kousek do sáčku  a vzorek dopravit  do chemické laboratoře, která se zabývá rozborem stavebních materiálů. Když se zjistí dusičnany, uniká WC nebo dřez. A chloridy poukáží na poruchu vodovodu. Pozor, výsledky musí posoudit odborník, laik nevyčte správné údaje!

K vyřešení problému přispěje i sepsání, zda zeď vlhne jen po dešti nebo jde o stálý stav. Když se potvrdí závada na potrubí, nezbývá než vybourat zeď a špatnou část trubek vyměnit, popřípadě  opravit butylovým tmelem nebo opatřit bandáží s obsahem ocelového tmelu.