Byty v panelovém domě jsou charakteristické suchým a relativně teplým vzduchem. Toto prostředí, bohužel, pro většinu rostlin není snesitelné, proto je v těchto domech velmi obtížné pěstovat různorodé rostliny. Ráda bych v tomto článku představila několik zástupců rostlin, které jsou vhodné do nepříznivého panelákového prostředí.
Sukulenty
Velmi jednoduchou rostlinou pro pěstování jsou sukulentní druhy. Tyto rostliny zdánlivě připomínají svým charakterem kaktusy, většinou nemají ochranné trichomy (ostny), ale podobně zadržují vodu v listech. Sukulenty vyžadují suché prostředí, zálivku jednou týdně a zvládají jak mírné tak i trvalé slunce. Bez větších problémů můžeme sázet i na jižní stranu, přímé slunce pro sukulenty není překážkou, na rozdíl od většiny jiných rostlin. Pěstování není nijak obtížné, postačí jim běžná zahradní zemina promíchaná s pískem (cca 2 díly zeminy a 1 díl písku). Příjemnou vlastností sukulentů je i jejich schopnost rychlého růstu a jednoduchého množení odlomeným listem nebo částí rostliny. Mezi zástupci najdeme kvetoucí i nekvetoucí druhy, ale i přímo barevné samotným listem. Např.: Adromischus cooperi, Aeonium arboreum, Aloe aristata, Crassula capitella nebo Pachyphytum oviferum.
Saintpaulia ionantha (Africká fialka)
Další, velmi oblíbená, pokojová rostlina, která pohodlně roste v panelákovém bytě. Tato rostlina původně pochází z Tanzanie, proto má český název Africká. S naší volně rostoucí violkou (lidově fialka) nemá mnoho společného, ale zdánlivě jsou si podobné květem. Fialku v současnosti najdeme téměř v kterémkoliv zahradnictví nebo hobby obchodech se zahradním oddělením. Výběr je velký, tato rostlina je několikrát šlechtěná a můžeme si vybrat z několika velikostí a barev květů. Pěstování není náročné, ale vyžaduje více péče než sukulentní druhy. Mírná zálivka jednou za pět dní, ale musíme dbát, aby rostlina nestála ve vodě. Pokud se nám podaří rostlinu přemokřit, ihned ji zbavíme zásoby vody a necháme zeminu vyschnout, až po vyschnutí znovu mírně zaléváme. Na světlo není náročná, zvládá jakoukoliv intenzitu osvětlení, pouze podle intenzity osvětlení upravujeme množství zálivky. Pokud se fialce daří, opakovaně nás okouzlí mnoha nádhernými květy. Musíme dbát na udržování listů a květů, po odkvětu hned vytrháváme uschlé květy a listy, pro rostlinu je důležité vzdušnost a odstraněním odumřelých částí ji pomáháme. Množení je velmi snadné, opět množíme odlomením listu z mateřské rostliny a vložením do mokré čerstvé hlíny.
Euphorbia pulcherrima (pryšec překrásný)
Také je možné tuto rostlinu znát jako Vánoční hvězdu nebo Vánoční růži. Velmi oblíbená rostlina ve Vánočním čase, kdy svojí dokonalou kombinací červených a zelených listů, zdobí slavnostní stůl. Je velmi dobře dostupná, od podzimu se velmi často prodává ve velkých i malých zahradnictví, květinářství nebo dokonce v supermarketech. Nejoblíbenější je právě kombinace s červenými listy, ale můžeme se setkat s mnoha kultivary, které jsou s bílými nebo třeba žíhanými listy. Pokud zakoupíme hvězdu před Vánocemi, již bude mít vrchní listy obarveny. Barvení se provádí střídavým ubíráním světla vždy na určitou dobu po pravidelných intervalech. Po Vánocích nemusíme tuto rostlinu vyhazovat, jak si někteří zákazníci myslí, ale můžeme ji dále pěstovat. Postupně ztratí zabarvení vrchních listů, pokud je nebudeme obnovovat, ale i v zelené podobě je velmi krásná. Pěstování je velmi jednoduché, zaléváme každý den malým množstvím vody tak, aby hlína nevysychala, ale nepřemokřujeme. Substrát vyžaduje kombinovaný s podílem rašeliny (pH cca 6). Na zimní období ukládáme květináč s rostlinou do spánkového režimu, seřízneme po opadnutí listů, umístíme do stínu a zaléváme jednou za tři dny. Pokud chceme obnovit zbarvení vrchních listů, které měla ve chvíli, kdy jsme si ji donesli z obchodu, zaléváme pravidelně i na podzim. Od října rostlinu ukládáme do místnosti s absolutní tmou vždy na delší část dne (cca 16 hodin) a ideálně největší část zatmívání provádíme přes noc (začínáme se stmíváním).
Amorphophallus konjac (Zmijovec)
Rostlina, která není až tolik známá a zvláště jako rostlina do panelového domu. Rostlina vyrůstá z postupně se zvětšující cibule, nejprve stonek do celé své výšky a pak se teprve postupně rozvírají složené listy. Kvete velmi zřídka, pouze jednou za několik let a musí mít pro kvetení vhodné podmínky. Květ se vytváří také přímo z cibule, kdo vidí zmijovce kvést poprvé, nejprve si myslí, že mu roste jako každý rok. Na stonku ale nevzniknou listy, místo nich se rozvine nádherný různobarevný květ. Tvorba květu je provázena silným aroma a vydrží až několik týdnů. Po odkvětu znovu vyroste stonek s listy, jako každý běžný rok. Zmijovec se rozmnožuje vegetativně, v hlíně najdeme vedle mateřské cibule cibulkou malou novou. Po odumření rostliny ustřihneme zvadlý stonek a na zimu ukládáme do papírového sáčku do chladna. Na jaře cibule znovu zasadíme do květináče, necháme vyčnívat pouze narašenou špičku. Rostlinu je možné pěstovat i venku, ale v polostínu s dostatkem tepla a vlhka.
