Občas by se měly udržovat vnitřní i venkovní dřevěné plochy. Občas je zapotřebí obnovit svěží vzhled altánu, zahradního nábytku, oken, plotu, dveří či pergoly. Než ovšem započneme s natíráním venkovních dřevěných povrchů, měli bychom si něco ujasnit. Určitě je vhodné používat jenom kvalitní výrobky, aby nebylo zapotřebí po krátké chvíli natírání opakovat, což by se nám v případě nekvalitních výrobků s vysokou pravděpodobností stalo. Zjisti bychom se také měli, že jsme zvolili správný typ a postup nátěru pro natíraný předmět. V současnosti je samozřejmě dostupné velké množství laků, barev a lazur, které darují starým předmětům nový lesk. Volit bychom měli nejen podle barevné pestrosti, ale také podle chemických a krycích vlastností. Najít můžeme barviva přírodní i syntetická.

Existují různé nátěry na dřevo a rozdělují se na barvy ředitelné vodou a na barvy syntetické, které mohou být ředěny chemickými ředidly. Dnes už se většina barev prodává jako připravená k použití a ředit se vůbec nemusí. Vodou ředitelné barvy se dají rozhodně označit jako šetrnější k okolí a ekologičtější. Barvy na dřevo mohou být krycí, nebo lazurovací nátěry. Krycími nátěry dosáhneme jednolitého povrchu dřeva, zatímco lazury zanechávají dřevu jeho strukturu. Koupit se dají i barvy ve spreji, jejichž výhodou je jednoduchá manipulace. K sehnání jsou i exteriérové speciální barvy na podlahy. To jsou většinou vícesložkové směsi na bázi epoxidové pryskyřice. Takový nátěr by měl splňovat i extrémní požadavky na odolnost a výdrž.

Před samotnou aplikací nové barvy bychom měli důkladně očistit povrch dřeva a zbavit ho mastnoty nebo případných zbytků ze starého nátěru. Tím dosáhneme mnohem větší kvality nového nátěru. O dobrou přilnavost nové barvy by se měl postarat rýžový kartáč či jemný smirkový papír. Jestli bude zapotřebí, odmastíme povrch nitroředidlem nebo technickým lihem. Pokud máme na dřevě nějaké nedokonalosti, jakými jsou rýhy či díry, opravíme je dvousložkovým polyesterovým tmelem. Kyt naneseme na očištěný povrch ve větší vrstvě, jelikož se během schnutí smršťuje. Po uschnutí musíme přebytečný tmel odstranit, což se dá provést třeba za pomoci brusného papíru.

Běžné laky se nedají označit za vhodný prostředek k ošetření dřeva, protože ho obalí neprodyšnou vrstvou, které zabraňuje odpařování vody a dochází k následnému popraskání povrchu nátěru. Jako mnohem vhodnější se jeví prodyšné a pružné lazury, které pronikají do samotné struktury dřeva a zvýrazňují jeho kresbu. Ty jsou k dostání hned ve dvou různých variantách - silnovrstvé a tenkovrstvé. Přizpůsobují se pohybům dřeva, takže tak jednoduše nepopraskají. Navíc poskytují i dlouhodobou ochranu proti vodě či ultrafialovému záření. Pokud už dřevo ztratilo svůj přirozený vzhled nebo zčásti zešedlo, měli bychom použít krycí barvu, která dodá dřevu nový lesk, ochranu proti UV záření a hladký povrch. Na dřevo se dá aplikovat i univerzální barva, která se hodí také pro natírání betonu a kovu.

Dřevo se natírá v několika vrstvách. Základová barva se nanáší ihned po očištění a odmaštění, popřípadě po vysušení. Srovná povrch a dokáže ochránit dřevo před pronikáním vody. Poté následuje druhý a nakonec vrchní nátěr. Pro správné spojení jednotlivých vrstev je nanášíme v kratších intervalech než jeden den. Nátěry dokážou rychle zaschnout, ale vyzrávají klidně i celé měsíce. Odolnost a trvanlivost nového nátěru se ukáže až po třech týdnech. S tím se musí počítat hlavně při čištění povrchu. Natírací štětce se od sebe odlišují svým tvarem i materiálem, z něhož jsou vyrobeny. Setkat se tak můžeme se štětcem plochým, kulatým a s válečkem. To bylo tedy rozlišení podle tvaru a podle materiálu najdeme štětce s přírodním vlasem, k němuž se hodí barvy syntetické, zatímco k barvám akrylátovým se hodí využití štětce s umělým vlasem.

Pro natírání dřeva v exteriéru je samo sebou zapotřebí dobré počasí. Špatný je vítr, déšť, ale i vysoké a nízké teploty. Optimální se jeví teplota kolem deseti až pětadvaceti stupňů Celsia. Vlhkost vzduchu by pak rozhodně neměla přesáhnout pětasedmdesát procent. Barvu nanášíme po důsledném rozmíchání na suché a neorosené dřevo o vlhkosti maximálně dvanáct procent, které je zároveň zbavené pryskyřic. U dřeva se zvýšeným obsahem pryskyřic vymyjeme pryskyřičné výpotky nitroředidlem. V případě venkovních nátěrů aplikujeme barvu ve třech vrstvách v intervalech šestnáct až dvacet čtyři hodin. Laky neředíme, ty už jsou připravené přímo k aplikování.

A jaké že vlastně máme barvy, lazury, laky a nátěry? Setkat se můžeme s různými typy a alespoň některé se pokusíme v krátkosti představit. Akrylátové obsahují akrylátové polymery a dají se ředit vodou, přičemž velmi dobře odolávají povětrnostním vlivům. Akrylové jsou vícesložkové barvy ředitelné vodou, které se dají mezi sebou jednoduše míchat. Emailové obsahuje pigment a jsou vhodné pro vrchní nátěr. Epoxidové obsahují epoxidové pryskyřice. Obvykle se jedná o dvousložkové laky nebo tmely, které potřebují pro ztuhnutí nějaké tvrdidlo. Laky vytvářejí odolný a ochranný film, jenž nemění barvu ošetřovaného dřeva. Jako lazura se označuje nátěrová hmota, která zcela nekryje a není ani zcela průhledná. Mění pouze barevný odstín dřeva a nebrání mu v dýchání. Gely dokážou intenzivně chránit před ultrafialovým zářením, proti nepřízni počasí a zašednutí. Také regenerují, ošetřují a oživují starý, zašedlý a matný povrch dřeva. Napouštědla dokážou ochránit dřevo před dřevokaznými houbami, plísněmi a škůdci. Penetrace proniká hluboko do podkladu, zpevňuje a zvyšuje přilnavost dalších nátěrů. Pigmenty jsou částice, které dávají nátěrové hmotě barevný odstín. Ředidla bývají používána k rozředění nátěrových hmot, přičemž každé ředidlo má jiné složení a vlastnosti.