Stačí, když si koupíte starší dům nebo byt, položíte lahev na podlahu a ta se pomalu skutálí k jedné stěně. Je jasné, že v pokoji s křivými podlahami se špatně bydlí, navíc trpí podlahová krytina. Všechno se dá napravit, jen někdy je třeba podlahu zvýšit a případně do ní zabudovat instalace. Jak upravit špatnou podlahu? Nabízí se několik možností.
K vyrovnání podlahy se asi nejčastěji používají samonivelační hmoty neboli stěrky. Použití je prosté – namíchejte hmotu hustoty řídkého betonu a nalijte ji na podlahu. Potom ji rozetřete stěrkou nebo hladítkem. Řídká hmota vytvoří přirozeně rovnou hladinu i po uschnutí a na ní již můžete pokládat krytinu. Pomocí stěrky vyrovnáte výškové rozdíly v podlaze od půl milimetru a je možné zakrývat jak dlažbu, tak i prkna.
Před nanesením stěrky musíte upravit podklad odstraněním zbytků lepidel a nátěrů bruskou či frézou. Drobné úlomky vysajte a větší praskliny vytmelte. Následovat by mělo změření vlhkosti a zkouška savosti. Na měření je dostačující hrotový vlhkoměr, který seženete v půjčovně, ale profesionálové disponují CM metrem na provádění karbidové zkoušky ( stejný smysl – míra vlhkosti ), která je podstatně přesnější.
Savost zjistíte, když na podklad nalejete malé množství vody. Její vsáknutí do pěti minut poukáže na savý podklad. Podle vámi zjištěných údajů a v závislosti na případném využití podlahového topení vyberte potřebnou penetraci a hmotu.
Podle pojiva rozlišujeme dva typy stěrek – kalciosulfátovou a cementovou. Cementové stěrky jsou levnější, pevnější a používají se častěji. A naopak, na problematičtější povrchy se více hodí stěrka kalciosulfátová, která má menší pnutí při vyzrávání. Stěrky se dále dělí podle doby tvrdnutí, pevnosti v tlaku a i podle času, za jaký lze pokládat krytinu. Ne nepodstatný údaj je tloušťka, který dokáže hmota vyrovnat. Klasiku představuje jeden centimetr, ale hmota pro vysoké lože si poradí i s výškou kolem tří až pěti centimetrů. Samozřejmě, že můžete větší výškové rozdíly vyrovnat nalitím více vrstev na sebe.
Na práci se stěrkou si vymezte jeden den a podle zvoleného typu hmota vysychá jeden až sedm dní. Při vytvrzování raději chraňte plochu před přímým sluncem a průvanem, navíc, teplota podkladu, materiálu ani vzduchu by neměla poklesnout pod pět stupňů nad nulou.
Stěrka s vysokou schopností schnutí vám dovolí lepit podlahovou krytinu už po 90 minutách od vylití. Běžné typy pak vysychají jeden až dva dny.
Některé stěrky můžete použít již jako podlahovou krytinu, kterou potom musíte jen opatřit nátěrem. Pozor, práci s takovými hmotami nezkoušejte svépomocí, protože i zedník může mít problém! Jinými slovy, záruka pěkné stěrkové podlahy spočívá v oslovení specializované firmy, která se touto činností zabývá a má se stěrkami zkušenosti. Jinak se můžete potýkat s nerovnostmi a prasklinami, které budou důvodem k předělání celé podlahy. A takový nerovnoměrný nátěr se skvrnami taky nevypadá moc esteticky.
Větší nerovnosti mezi jedním až patnácti centimetry si spíše žádají cementové potěry nebo mazaniny, které se nanášejí podobně jako stěrky, jen jsou hustší. Vylitý povrch se zarovnává vibrační lištou nebo stahovací latí a ke konečné rovné podlaze dopomůže hladítko. Na takto upravenou podlahu si můžete stoupnout po 24 hodinách. Počítejte ale s tím, že potěr vyžaduje zrání , aby jeho zbytková vlhkost klesla někam mezi dvě až čtyři procenta, což u běžných materiálů trvá asi měsíc. Až potom se mohou nanášet další podlahové vrstvy. Setkat se ale můžete i se speciálními rychlopotěry, které vyzrají za jeden den.
Práce s potěry je náročnější a delší, než tomu bylo u samonivelačních hmot, navíc se zde nejedná o konečnou vstvu, ale o podklad pro hladší stěrku.
Podlahu můžete vyrovnat i suchým procesem, jen počítejte s větším výškovým rozdílem. Při rekonstrukci podlahy ve dřevěných stropních konstrukcích se používá sypký lehký materiál ze substrátu nebo z pórobetonové drti. Dokonalým vyplněním a zaizolováním celého prostoru konstrukce získáte lehkou a bez problémů únosnou vrstvu.
I při zobytňování podkroví je dobré prostor mezi trámy vysypat materiálem nebo lze použít tuto metodu na zakrytí instalací vložených do podlahy. Nespornou výhodou vysypání prostoru materiálem je rychlá a snadná práce, při které odpadají složité přípravy podkladu a následné vysychání. Zásyp potom stačí zakrýt oddělovací fólií a stavebními deskami.
Jako podlahová krytina se používají desky dřevovláknité, sádrovláknité, dřevoštěpkové cementopilinové nebo z lehkého pórobetonu s vyztužením skelným vláknem nebo síťovinou. Pod desky není třeba ( pokud to dovoluje situace ) dávat žádný zásyp, stačí je položit na beton nebo stará prkna. Na jedné straně mají desky výhodu, že jsou velmi pevné, lehké a práce s nimi probíhá nasucho a dost rychle. Na druhé straně ale počítejte s vyššími náklady při jejich pořizování a určitým problémem může být i nižší odolnost proti vlhkosti a s tím spjatá vyšší náročnost na dobré znalosti kolem izolace.
