Existují rostliny, které svou krásu neztrácejí ani po uplynutí vegetačního období. Jsou známé jako slaměnky. Jejich pěstování je velmi nenáročné, ale můžete si je sesbírat i na procházce přírodou. Slaměnky vyžadují pouze prosluněný prostor.

Ozdobení bytu vkusně zaranžovanými slaměnkami působí velice hezkým dojmem a oproti řezaným květům vydrží podstatně delší dobu v přirozených barvách a vůni. Ne nepodstatnou výhodou sušené květinové krásy je její nízká cena.

Máte-li chuť se okamžitě pustit do aranžování suchých vazeb, tak nejjednodušším způsobem opatření si slaměnek je vyrazit na louku, mez, pole nebo do lesa. V současné době kvete velké množství trav, na poli by se daly najít nějaké zbylé klásky obilí, les by mohl nabídnout vřes a u rybníka určitě natrhejte rákos nebo orobinec.

Nasušit se mohou větve buků a dubů i s listím a zajímavě vypadají kroucené větve vrby. Na louce se podívejte po chrpě a rozkvetlém řebříčku a nezapomeňte na bodlák nebo bělotrn. Když do toho všeho přidáte barevná plodenství jeřabin a kukuřičné klasy, tak získáte velice slušnou sbírku jako základ pro uvázání mnoha zajímavých objektů.

Může se stát, že budete krásou sušených květin velice okouzleni a jejich aranžování vás začne bavit. Potom není od věci si na jaře začít „materiál“ pěstovat sami. Začněte letničkami, protože ty nemají veliké nároky a spokojí se jen se slunným místem, kyprou zeminou a přiměřenou zálivkou.

Asi nejpěstovanější květinou určenou k sušení je smil listenatý ( Helichrysum bracteatum ) nazývaný také slaměnka. Najdeme ji asi v padesáti odrůdách lišících se barvou a velikostí. Velikou výhodou je, že si květy zachovávají své nádherně zářivé barvy i po usušení a rostlina neztrácí ani tvar. Semínka vysejete v březnu do truhlíku  a přibližně v polovině května je vysadíte na určené místo. Slaměnky kvetou od července do září. Musíte je sbírat dřív, než se otevřou květy, protože jejich krásu budete obdivovat až při sušení.

Velmi podobné  smilu jsou různé druhy smilku ( Helipterum ), které se dokonce stejně pěstují. Nejčastěji se setkáte s růžovými a bílými květy s tmavě hnědým nebo žlutým středem.

Nádherně sytě žlutá kulovitá květenství vás určitě zaujmou u další slaměnky – kraspédie ( Craspedia globosa ).

Nejsnazší pěstování vás bude čekat u letniček z přímého výsevu. Na obalech jsou uvedeny patřičné informace, ale většinou je stačí v určenou dobu vysít na stanovené místo, zalévat a za pár týdnů sklízet.

Mezi velmi nenáročnými letničkami najdete černuchu východní ( Nigella orientalis ) a černuchu damašskou ( Nigella damascena ), které vás upoutají různě zbarvenými tobolkami. Zajímejte se i o mohutnou světlici barvířskou ve žluté, oranžové nebo bílé barvě. Nadchnout by vás mohl i obyčejný mák setý ( Papaver somniferum ), drobný, ale hodně probarvený suchokvět ( Xeranthemum annuum ), slunečnice roční ( Helianthus annuus ), některé druhy laskavce ( Amaranthus ) a určitě nezapomeňte na nevadlec ( Celosia ) s květenstvím v podobě pyramidálního klasu nebo ve tvaru kohoutích hřebenů.

Není nikde psáno, že nemůžete využít k sušení i některé víceleté druhy rostlin.

Nádherná dvouletá měsíčnice roční ( Lunaria annua ) zdobená bílými lesklými šešulkami vás určitě okouzlí. Velice oblíbenou mezi obdivovateli sušené krásy jsou oranžové lampionky vytrvalé mochyně židovské ( Physalis alkekengi ).

Málokterá vazba se obejde bez košatých druhů rostlin, jakými je např. bílá statice tatarika ( Goniolimon tataricum ), limonka chobotnatá ( Limonium sinuatum ) zdobící  okolí svými růžovými, fialovými, žlutými a bílými odstíny a šater latnatý ( Gypsophilla paniculata ), který je známý pod lidovým názvem nevěstin závoj.

K sušení se hodí i veškeré druhy přírodních a okrasných trav.