Asi nejlevnější variantou oplocení domu je pletivo, ale ten pohled především ze strany ulice není nijak reprezentattivní, spíše naopak. Zato plot zděný je jiná káva – za něj se nemusí stydět žádný dům a vydrží desítky let.

Stavět ho můžete z betonu, což je nejčastěji volený materiál. Možné jsou i varianty z vápenopískových tvarovek, lícových cihel nebo z kamene.

Příprava stavby

Než přikročíte ke stavbě, tak musíte vyčistit pozemek od keřů, trávy a dalších překážek. Zeminu je třeba srovnat, aby následné terénní úpravy již koresponovaly s nově postaveným plotem.

Jakmile máte hotovo, začněte s vybudováním základů. Ty lze vytvořit pomocí šalování nebo ztraceného bednění. Hloubka základů musí být taková , aby nebyly ohrožovány zamrznutím. Pro normální půdy počítejte minimálně s 60 centimetry, u jílovitých půd je potřebných až 140 centimetrů. Rozhodně nic nezkazíte, když se o vaší situaci poradíte s nějakým zedníkem.

Podezdívka zpravidla končí zároveň s terénem nebo jeho úroveň částečně převyšuje. Doporučuje se vedení základů asi 10 až 15 centimetrů nad terén. Pak můžete začít se zděním vlastního plotu. Pozor, nezapomeňte na hydroizolaci, kterou musíte uložit mezi základy a podezdívku.

Betonové tvárnice

Plot se nejčastějí vyzdívá z betonových tvárnic. Jsou totiž pevné a málo nasáknou vlhkost. Postavte si jednu nebo dvě řady po celé délce plotu a na ně přidejte sloupky. Jejich obvyklá vzdálenost mezi sebou je dva až tři metry. Sloupky vyztužujte armovacím železem ukotveným do základů. Jednotlivé díly slepujte maltou a po sestavení je vyplňte betonem. Myslete i nato, abyste do sloupku zazdili kovové patky, protože ty ponesou výplň plotu. Nahoru dejte stříšky ( vypadají velmi dobře ) nebo zákrytové desky. Po výstavbě nechte beton důkladně vyzrát a pak vložte hydroizolaci do ložné spáry pod stříškami. Životnost právě vyzděného plotu se odhaduje na 30 až 40 let.

Vápenopískové bloky

Podobným způsobem probíhá stavba z vápenopískových bloků. Oproti betonovým tvárnicím jsou tenčí, nenasákavé a vydrží podstatně déle – až 100 let. Umožňují přesné vyzdění na lepidlo. Vápenopískové bloky fungují na systému pero-drážka a proto se nemusí svislé spáry maltovat. Aby vystavěná zeď dlouho vydržela, tak její povrch natřete nebo nastříkejte hydrofobizačním přípravkem. Když se vám nezamlouvá plot ze čtverhranných tvarovek, tak můžete použít i dekorativní typy se zkosenou hranou v klasicistním stylu. Vrcholky zdí zakrývejte stříškami a hlavicemi ve stejných barevných odstínech jako střešní tašky.

Lícové cihly

O něco náročnější stavební proces vás čeká při použití lícových cihel. Ony jsou menší než tvárnice, nevyžadují prakticky žádnou údržbu, jsou stálobarevné a dlouho vydrží. U stavby z „lícovek“se pro větší stabilitu sloupků doporučuje vložit do poslední spáry dva pruty betonové výztuže. Když necháte uprostřed sloupků dutinu mezi cihlami, tak ji nebudete vyplňovat litým betonem jako u tvárnic, ale takzvanou zavlhlou betonovou směsí. Vrcholky zdí můžete zakončit řadou nastojato položených cihel, které vyspádujte, aby z nich stékala voda.

Kámen ( i umělý )

Využití kamenného zdiva je sice tradiční alternativou, ale velmi náročnou na provedení.

U kamene máte jistotu, že dlouho vydrží, ale čeká vás občasné obnovování cementové malty. Rychlejší a jednodušší je stavba plotu z umělého kamene. Můžete ho sestavovat z prefabrikovaných dílů bez lepení, jen se nevyhnete vybudování základů pod sloupky. Pevnější ale bude plotový sokl z tvárnic vylitých betonem.

Výplň mezi sloupky

A budeme se věnovat prostoru mezi sloupky. Jako „výplň“ se nejčastěji používá borové či smrkové dřevo. Většinou má podobu desek nebo panelů. Dřevo je pevné, jen se musí alespoň jednou za dva roky natřít. Dobře udržovaný dřevěný plot vám vydrží 20 až 30 let. Dražší, ale údržbu nepotřebující variantu představují předvětralá modřínová prkna.

Vcelku slušné popularitě se těší i ocelové panely a mříže. Ve srovnání se dřevem jde o odolnější materiál, který při pravidelném natírání vydrží i přes 30 let.

V poslední době jsou stále oblíbenější plastové plotoviny a panely. Vyrábějí se z recyklátů a z PVC. Jejich nevýhodou je vyšší cena, ale zase se nemusí vůbec udržovat. Vždycky počítejte s tím, že čím je levnější plastická plotovka, tím více nekvalitní materiál je použit na její výrobu a také méně vydrží - nejlevnější plasty tak pět let.

Moderním trendem je použití kombinací dřeva a plastu. Plasty vtisknou odolnost a dřevo atraktivní vzhled. Jednotlivé plotovky se mohou použít místo dřeva nebo si lze pořídit stavebnici celého plotu i s hlinikovými sloupky. A zase platí – vyšší cena za metr, ale za 50 let nezměněná barva a nulová údržba.

Ještě zmiňme jiné varianty plotu.

Drátěný plot

U něj se ocelové sloupky zakládají do betonu a výplň mezi nimi tvoří pletivo. Výsledný plot je levný, jeho výstavba rychlá a hodí se spíše na místa, kde moc nezáleží na estetice pohledu. Ještě levnější je poplastované pletivo, odolnější variantou je pozink.

Průmyslové panely

Jejich výhodou je rychlá montáž, protože obvykle stačí svařované panely z drátů montovat k ocelovým sloupkům. Na trhu se vyskytují i kované panely.

Betonové desky

Jedná se o prefabrikované panely s jednolitou plochou, dekorem dřeva nebo kamene, které se montují na betonové sloupky. V tomto případě máte postaráno  o masivní zeď, která vcelku dobře odhluční prostor zahrady.

Plastový plot

Jednotlivé plotovky mohou být bílé nebo barvené a plastové jsou i sloupky. Výhodou plotu je jeho bezúdržba, ale plast časem povrchově stárne.

Zástěny

Jedná se o plotovou variantu, která mnohým může připadat hodně „jiná“. Představte si pod ní drátěné pletivo zakryté plastovou napodobeninou živého plotu nebo pletenou clonu.

Živý plot

Na živou stěnu se využívají opadavé a neopadavé rostliny, ovocné stromy i keře. Jinou variantu představují lanka porostlá popínavými rostlinami.